Harry Potter a syn Lorda Voldemorta - 4. Cesta vlakem a zařazování

Prázdniny ubíhaly neuvěřitelně rychle. Harry s Lilien se nestačili ani nadát a už si balili kufry. Lilien už měla vše sbaleno, ale Harry pořád něco nemohl najít, byla to jeho nová hůlka. Povzdechl si a v duchu si přál, aby hůlka byla v jeho ruce. Jen na to pomyslel, hůlka se v jeho ruce opravdu objevila a když ji pevně sevřel a chtěl oznámit rodičům, co se stalo, nějaký hlas v jeho hlavě promluvil... ´Nikomu nic neříkej, nebylo by to bezpečné!´ varoval ho hlásek a Harry kupodivu poslechl, zastrčil si hůlku do kapsy a s kufrem v ruce sešel dolů.

„Jsem připraven!“ houkl Harry v obýváku.

„ Dobře, už půjdeme," oznámil právě přicházející James.

„Lily, půjdeš první. Poté Harry, Lilien a nakonec já.” oznámil James. Ostatní přikývli na souhlas. Když se odletaxovali na nádraží King’s Cross uviděli nádherný vlak, jak vypouští páru.

„Lilien, pro děti co jedou do Bradavic je těch prvních osm vagonů a ,Harry, pro ty, co jedou do Prasinek jsou ty zbylé tři. Takže se mějte hezky a pište nám, ano?” oznámila Lily a děti přikývly. Rodiče ještě naposledy objali své ratolesti, poté se Lilien rozešla do předních vagónů a Harry dozadu k vagonům do Prasinek. Našel si volné kupé a sedl si. Měl ho pro sebe. Povzdechl si. Doufal, že si najde kamarády už v Prasinkách. Máma ho sice utěšovala, že si určitě někoho najde, ale Harry přeci jen měl strach. Vlak se rozjel. ´Už je to tady, jedu do školy, sice to nebudou Bradavice, ale to nevadí. ´Pomyslel si Harry. Najednou se otevřely dveře kupé a dovnitř nakoukl malý kluk ve stejným věku jako byl Harry. Prohlédl si ho. Měl krátké nagelované blonďaté vlasy a aristokratický výraz. Podíval se na Harryho a ušklíbl se.

„Ty jsi tu nový, že jo?” zeptal se blonďák.

„Ano jsem a ty?”

„Já taky. Přisednu si sem, jo? Všude je plno a stát se mi v uličce nechce!” oznámil mu blonďák.

„Jo klidně,” usmál se Harry a blonďák mu úsměv oplatil.

„Jak se jmenuješ?”

„Harry, Harry Potter a ty?”

„Draco, Draco Malfoy, těší mě.” Potřásli si rukou.

„Jak to vůbec chodí v Prasinkách nevíš o tom něco?” optal se nejistě Harry. Nevěděl, jestli se s ním blonďatý chlapec bude bavit.

„Náhodou vím, otec mi něco říkal, prý nás tam budou rozdělovat taky do nějakých kolejí nebo co. Já osobně se těším, až budu v Bradavicích a ty?”

„Já taky, kam by ses chtěl dostat?”

„No, já do Zmijozelu, můj rod tam chodí už po staletí. A ty?” řekl Draco hrdě a zašklebil se na Harryho.

„No, já asi Nebelvír,” připustil váhavě Harry.

„S Nebelvírem se Zmijozel nesnáší. Ale třeba budeme spolu. Nezdáš se mi, že bys byl jako ti Nebelvírští. Kamarádi?”otázal se Draco. Harry šťastně přikývl. Povídali si ještě o spoustu dalších věcí, až se setmělo. Draco se podíval z okna a prohlásil, že už budou na místě načež se převlékli do hábitů. Vlak zabrzdil a u zadních vagonů se roznesl hlas.
„Noví školáci, co jdou do Prasinek, za mnou prosím!”
Harry s Dracem vyšli ven a připojili se k šesti studentům, co šli směrem do vesničky zvané Prasinky. Došli k menší škole a vešli. Uvnitř byla o hodně větší, než zvenku a také hezčí, než se na první pohled zdálo. Vešli do síně, kde seděli učitelé, učitelky a žáci co tu chodili už dříve. Před sebou měli malou kopii moudrého klobouku.

„Až vás budu vyvolávat půjdete si sednout na tuto stoličku a klobouk vás zařadí do jednotlivých kolejí. Jmenují se Helictis, Corvus, Leonus a Vipera,” ronesla učitelka, co je přivedla. Pak nakoukla na pergamen a zvolala.

„Draco Malfoy!”
Harry se na Draca povzbudivě usmál a ukázal, že mu drží pěsti. Draco si sedl na stoličku a učitelka mu dala na hlavu klobouk. Po chvilkovém dumání vykřikl.

„Vipera!”
Studenti, co sem chodili už dříve, zatleskali a Draco se rozešel za nimi.
Abyste věděli tuto školu také postavili zakladatelé Bradavic pro ty menší studenty a jednotlivé koleje pojmenovali podle zvířat, co měly Bradavické koleje ve svých znacích.

„Anastázie Wulberková!”
Dívenka s černými vlasy dosedla na stoličku a byl ji nasazen klobouk a ten hned vykřikl.

„Helictis!”
Ozval se potlesk. Dívenka vyskočila na nohy a rozeběhla se k tleskajícímu stolu.

„Márk Mctren!” Chlapec s hnědými vlasy a trochu tlustší postavy. Byl zařazen do Corvusu.

„Emy Mctrenová!“ Dívenka, která byla dvojče Márka, se posadila na stoličku. Jen se klobouk dotkl její hlavy vykřikl.

„Leonus!“ Emy vyskočila na nohy a rozeběhla se k tleskajícímu stolu.

„Samuel Richell!“ Chlapec střední postavy a zrzavými vlasy se posadil na stoličku. Klobouk hned věděl kam jej poslat, a proto vykřikl.

„Vipera!“
Chlapec se zvedl a odešel se posadit naproti Dracovi. Když byli zařazeni i zbylé dvě děti ozvalo se poslední jméno.

„Harry Potter!“
Harry se posadil na stoličku a nasadil si klobouk. V hlavě se mu roznesl hlas.

„Á, Harry Potter, čekal jsem tě. Ale kam tě zařadit? Hmm... Helictis? Ne, tam se nehodíš. Corvus? Také ne. Ani Leonus, tam se také nehodíš! Zbývá jen jedna možnost!“ klobouk se odmlčel a potom vykřikl.

„Vipera!“ Harry si sundal klobouk a rozešel se k Dracovi. Posadil se vedle něj a usmál se.

„Já jsem říkal, že budeme spolu,“ špitl Draco Harrymu, ale to je už přerušil hlas ředitelky.

„Vítám vás v dalším školním roce. Jsem ráda, že zde vidím i nové tváře. Na úvod bych vám všem chtěla připomenout nejdůležitější pravidla!“ zvážněla ředitelka a po krátké odmlce se opět chopila slova.

„ Za 1. žákům není dovoleno opouštět školu bez dozoru a chodit do vesnice! Za 2. výlety do vesnice jsou povoleny, ALE musí o tom vědět váš kolejní učitel nebo učitelka! A za 3. zde bude probíhat normální výuka a budete získávat body pro svou kolej! Když však porušíte řád o body přijdete! Pamatujte na to a teď přeji dobrou chuť,“ jen to dořekla na stolech se objevilo jídlo. Všichni začali jíst. Po večeři ředitelka opět vstala a promluvila.

„Doufám, že vám chutnalo a teď mi nezbývá než vám popřát dobrou noc. Jinak vaši kolejní učitelé vás odvedou do společenských místností. Dobrou noc!“ S tím se všichni zvedli. Pro Viperskou kolej si přišla hezká na první pohled přitažlivá učitelka, která se jim představila jako Elinor Dougmertová. Zavedla je do sklepení a sdělila jim heslo, které měli používat pro vstup. „Zmijozel,“ pronesla a kamenná stěna se odsunula. Vešla dovnitř a počkala, až budou nováčci všichni pohromadě.

„Takže toto je vaše společenská místnost. První dveře napravo je soukromá knihovna koleje, ty druhé vedou do koupelny pro dívky, třetí je koupelna pro chlapce a první chodba zleva je cesta do ložnic dívek a ta druhá do ložnic chlapců. Pokoje jsou vždy po dvou a na dveřích jsou vaše jmenovky. Zítra vám na snídani dám rozvrhy, kterými se budete řídit. No, snad je to vše, jinak, kdyby jste cokoli potřebovali nebo měli problém neostýchejte se za mnou přijít, můj kabinet je po levé straně od vchodu do společenské místnosti. Dobrou noc,“ usmála se a odešla. Harry s Dracem a Samuelem tu byli noví, tak se tu kochali pohledem. Když se vynadívali, rozešli se určenou chodbou, která měla vést do jejich pokojů. Jak si všimli, tak Samuel měl pokoj vedle Draca a Harryho. Popřáli si dobrou noc a zapadli do svých pokojů.

„Teda, my jsme vážně spolu na koleji i ve stejné ložnici!“ zkonstatoval Draco překvapeně.

„To jo, už jsem myslel, že budu jinde,“ usmál se Harry. Převlékli se do pyžama a lehli si do svých postelí.

„Dobrou noc, Draco.“

„Dobrou, Harry. Jsem rád, že jsem tě poznal.“

„Já taky,“ odpověděl Harry šťastně. Za chvíli se oba chlapci propadli do říše snů.



koleje:

Vipera - drak - Zmijozel (uvidíte proč drak a né had )

Leonus - lev - Nebelvír

Corvus - havran, vrána - Havraspár

Helictis - jezevec - Mrzimor


A/N: Snad se kapitola líbila a komentáře by neuškodily. Ať vím, jak na tom jsem.
P.S. Za betu děkuji Manii